Podzimní prázdniny II. - Vsetín

Celkem dálka..ale proč neochutnat Valašský nákyp...
Jako první byl nápad jít o podzimních prázdninách na koncert. V Brně jsme nic nenašly, tak jsme se porozhlédly po (trochu širším) okolí. Valašský nákyp zvítězil. A s vyhranými lístky se jede ještě s větším nadšením :-).
Jely jsme vlakem. A nebyly by to České dráhy, kdyby vlak neměl zpoždění. V Lipníku nad Bečvou nám samozřejmě ujel vlak, na který jsme měly přestoupit, ale naštěstí jel hned za půl hodiny další.
Po příjezdu do Vsetína jsme chvíli bloudily po okolí nádraží a hledaly mapu. Nakonec jsme nějakou našly, zjistily, že Dům kultury by nemusel být nějak moc daleko, a šly jsme na oběd do restaurace. Zvenčí nevypadala zrovna nejlíp, ale uvnitř byla krásná a jídla výborný za slušnou cenu. Moc jsme nespěchaly a na festival jsme došly tak akorát, zrovna začínala hrát první kapela - Café Industrial - jazzová kapela s výraznou zpěvačkou. Program byl rozložen do dvou sálů, a tak jsme po každé kapele přecházeli do vedlejšího sálu, aby se další kapela stihla v klidu nazvučit.
Místní Muzyga Harafica zahrála lidovky, mezi nástroji se vyskytovaly samé smyčce.
Zhasni z Nového Boru známe už ze Zahrady. Hrají příjemné folkové písničky, trochu do "lidova".
Vsetínský Gosha mi na první pohled připomínal Xaviera Baumaxu. A jako nemám ráda Baumaxu, tak ani Gosha mě nezaujal.
Žamboši byli tradičně výborní. Honza si trochu postěžoval na nepochopení písničky Tobě. Stáňa byla nějak nenápadná, zato dost vyčníval Ivoš Cicvárek se svými klávesami.
Písničkář David Vysloužil nebyl špatný, ale s odstupem času si ho už moc nepamatuju.
OKO s kapelníkem Ivošem Cicvárkem patří ke kapelám, které vidím nejčastěji. Opět hostovala Lada Hiclová s několika svými výbornými texty zhudebněnými Ivošem nebo Slávkem Janouškem. Škoda, že chyběla Peťa s flétnou. Ivoš hrál všechny písničky s klávesami a když chtěl zahrát přídavek s kytarou, kytara nehrála. Aby se nezdržoval, vypojil kytaru, kluci si od tuby a lesního rohu oddělali mikrofony a zahráli akusticky Banánový blues.
Pořádající kapelu Vrkoč jsme prošvihly. Bavily jsme se s Kubou Horákem ze Zhasni, ještě se kolem mihli Honza Žamboch, Michal Vaněk, Daniela z Kamene úrazu a u stolu jsme seděli s dvěma zvukaři, od kterých jsme se dozvěděli řadu zajímavých zažítků ze zvučení různých akcí.
Britský písničkář James Harries zaujal asi hodně lidí. Jeho vystoupení trvalo neuvěřitelně dlouho a nikdo ho nechtěl pustit z pódia. Zpívání dost prožívá, trochu jako Glen Hansard. Mění hlasitost, všelijak se svíjí...
Beata Bocek vystoupila s částí kapely Ležérně a Vleže. Byli zajímaví. Nic konkrétního k nim asi nedokážu napsat...možná kdybych to psala dřív než po dvou měsících....
Nakonec zahrála zlínská kapela Pass. Bylo to takové veselé, hlučnější, k tanci...
Po skončení jsme nevěděly, jestli už jít do KICu, kde jsme měly domluvené ubytování. Ale Kuba Horák a Honza Žamboch nás ještě přemluvili, ať s nimi a s dalšími jedeme do jednoho baru, tak na chvilku...no úplná chvilka to nebyla, ale stálo to za to. Honza nás vzal autem (kdo máte možnost se projet s držitelem Anděla, že jo :-)) A pak jsme se bavili o folku, co je folk, co není, jak ho definovat, o soutěži Česko hledá písničku, a tak různě.
No a pak už jsme jeli do KICu. Tam jsme se netačily divit svým očím. Čekaly jsme nějakou starou ubytovnu a ono to bylo úplně krásný, nový, koberce na chodbách, na pokoji sprcha a záchod a krásný nábytek...no, doporučuji, až budete někdo chtít přespat ve Vsetíně.
Vzbudily jsme se byrzy ráno, abychom stihly vlak a pak autobus do Rybníčka, kde se konala další etapa podzimních prázdnin. Tentokrát nám nic neujelo (asi tím, že v Olomouci jsme měly na přestup skoro hodinu)
ps. fotky z Nákypu jsou na http://cpodpiska.rajce.idnes.cz/Valassky_nakyp_ve_Vsetine...a_pokracovani_brnenskych_klubu/

Podzimní prázdniny I. - URSUS

V Brně se zrovna konal Gaudeamus - veletrh vysokých škol, tak jsme se s Ursusákama dohodli na srazu. Byl teda dost komorní, ale stálo to za to. S Jájou jsme vyrazily chvíli po konci vyučování a v Brně na nádraží už nás čekali Kulíšek a Piko. Pak v šalině jsme se nějak náhodou potkali s Aconem. A na Mendláku nás přišla pozdravit Pája, která zas letěla připravovat výpravu. Zanesli jsme si věci do Orwenovy klubovny, kde jsme byli ubytovaní. Uvařili jsme si čaj, najedli jsme se a povídali...Večer jsme šli do naší oblíbené čajovny U Probuzeného slona. Pří popíjení čaje jsme hráli pexeso a různé stolní hry. Těsně před zavíračkou přišel Acon a pak nás zavezl k vile Tugendhat. A pak ještě na hrad Veveří. To byla dost krutá jízda...ale přežili jsme to...i můj žaludek...tak jsme se potmě vyfotili u hradu, chvilku jsme tam pobyli a zase jeli do Brna...Na klubovně jsme pak ještě kecali hodně dlouho do noci...no a v 9 jsem vstávala, abych stihla další etapu podzimních prázdnin...ale o tom v dalším článku...

My jsme pilné včeličky...

...šikovné jsme holčičky,
jenom se nás každý boj,
světlušek jsme 7. roj.
My jsme prostě nejlepší,
na nás nikdo nestačí......bzzz, zdar, nazdar

Občas si říkám, že náš oddílový pokřik působí namachrovaně a tak... Ale naše světlušky na konci září dokázaly, že něco pravdy na tom bude...
Na celostátních závodech vlčat a světlušek se umístily na skvělém třetím místě. To je na středisku zatím nejlepší umístění (společně s rokem 2002).

Tak jsme další schůzku dostaly od vedení střediska krásný dort se znakem WAGGGS a ještě další schůzku dostaly holky dort od nás...no, tak jsme si ten úspěch osladily a doufám, že za další dva roky budou holky zas co nejúspěšnější

(Bohužel se ale závody konaly v době žloutenkové epidemie, a tak jsme se o 3 týdny později dozvěděly, že někdo z účastníků má žloutenku a že musíme zrušit 3denní výpravu a nesmíme se do půlky listopadu účastnit větších akcí..takže žádný EliXír :-( )

Od medvíďat k medvědům

Poslední víkendovka URSU spojená s vůdcovskými zkouškami byla 19.-21.9. v Praze. S Jájou jsme v Brně drželi místo Páje a Orwenovi, kteří to málem nestihli. Vlak byl absolutně plný, lidi nadávali, že je nechceme pustit do volného kupé, pak vidíme Páju, jak se žene k vlaku, chvíli na to i Orwena. Ale tak tak. Ve vlaku jsme se pilně učili. V Praze na nádraží na nás čekal Kulíšek, aby nás zavedl na klubovnu. Tam už byla většina lidí a všichni se učili. Tak jsme se rozhodli, že se nebudeme zbytečně nervovat učením a půjdeme na procházku k Žižkovské věži a na Náměstí Jiřího z Poděbrad. Cestou zpět jsme potkali Pepka, Tuleně a Oda. Šli do hospody a Pepek nás přemlouval, ať jdeme s nimi. "Ale až se vás někdo bude ptát, tak musíte říkat, že jste nás přemlouvali, ať vás vezmeme s sebou..." Hospoda byla pěkně narvaná a číšnice pěkně protivná...ale jinak dobrý...u vedlejšího stolu seděla skupinka lidí, kteří hádali, jestli jsme šachový klub, klub přátel Harryho Pottera nebo nějaký sportovní tým (měli jsme oranžový URSUS trička). Pak přišel Slimák a všechno jim vykecal...
Když jsme přišli na klubovnu, někteří se ještě učili, jiní spali...tak jsme taky šli spát.
Ráno jsme se nasnídali, rozdělili na dvojice, a po nástupu začaly zkoušky. Většinou příjemný povídání, někteří trochu dusili...ale dobrý...Pak měli zkoušející poradu a po poradě další nástup s vyhlášením prvních výsledků. Ti, co to mají všechno hotový, mají volno (já i Jája jsme to udělaly), ostatní ještě musí v některém okruhu ujistit zkoušejícího, že to fakt umí. My jsme zatím spolu s několika dalšími šli do paláce Flora. S Jájou sme si za odměnu daly pěkně drahou, ale výbornou zmrzlinu.
Večer nás čekalo překvapení. Ve společenském oblečení jsme jeli metrem k divadlu Na Vinohradech, kde hráli Figarovu svatbu (činohru, ne operu). Byla to sranda...
Na klubovně nám promítli fotky a videa z letního běhu, dostali jsme DVD a pak už byla volná zábava - zpívání, schovka, improvizované scénky, návštěva benzínky ve dvě v noci (ti nejodolnější - já, Kulíšek, Kulda, Piko, Iwuška) No a pak už jsme teda šli spát...
V neděli jsme se hned po snídani sbalili, uklidili a odjeli jsme na Vyšehrad. Na hřbitově jsme skládali činovnické sliby...jeden po druhém jsme slibovali, dostali dekrety, krásný šátky se žlutým okrajem...no a nějak mě to dojalo...ty sliby ještě šly, ale pak když Smíšek začal zpívat Lilii skautskou, tak už jsem to nevydržela...dopadlo na mě, že už to končí...a tak...no...a potom loučení, někteří šli na oběd, instruktoři měli týmovku...
s některými jsme ještě jeli metrem a s Brňáky až do Brna. Nechtěli jsme si kupovat dražší jízdenku na metro, tak jsme vystoupili na Vltavské a šli pěšky na nádraží v Holešovicích...no měli jsme co dělat, ještě že Skokan to tam znal...Vlak měl stejně spoždění, a tak v Brně jsme měli místo 45 minut jen 3 minuty na přestup...no a tak to skončilo úplně...a začala jsem se těšit na Elixír...to jsem ještě ale nevěděla, že.................

Znovu do toho

Konečně jsem z bratříčka dostala archiv celýho starýho blogu, tak jsem to všechno hodila sem...k něčemu jsem přidala fotky - třeba můj narozeninový dort nebo jamboree...
No a v nejbližších dnech se pokusím dohnat skluz a napsat o nějakých akcích, na kterých jsem byla,když mi nefungoval blog...určitě se objeví něco z URSU, nějaký koncerty,, podzimní prázdniny...no...a tak... :-)