Říkám to po každým koncertě Jarretu...možná je to tím, že je vždycky dlouho nevidím...ale prostě podle mě jsou fakt pořád lepší. Tentokrát byla přestávka dlouhá, skoro půl roku. Ale měli celý večer jenom pro sebe a náležitě si ho užili.
Koncert byl v Brně na Staré radnici, kde byli Jarreti poprvé (a ani bych se nedivila, kdyby naposled, vzhledem k tomu všemu, co museli vynosit po schodech...). Měla jsem jít s Žužunkou, ale ta opět bohužel onemocněla...snad se to nestane pravidlem...Ale přijela milá návštěva z Prahy - Kačka "Třetinová", tak jsem tam přece jen nebyla sama...
Čekaly jsme před vchodem do sálu a Jarreti pořád na večeři...naštěstí chvíli před půl přišli, pustili nás do sálu a za chvilku už spustili první písničku. Už ani nevím, která to byla...ale během koncertu hráli Sto kroků samoty, Spustil se, Opovrhov, Neřeknu ne v podání Marka Ottla, Venku zuří jaro, Jako sen, Klíčení, Bouřku nad Bílou, kterou mě potěšili, samozřejmě nemohly chybět anglický - Tired Of Sleeping, I Don't Know, Strong Enough. A zařadili také pár nových, ještě nenahraných, kterými mi dělají největší radost - Sbohem, Haló, Židy a takovou tu co zpívá Vlasta...asi má nějaký jméno, ale já ho neznám...jediný, co mi chybělo, byl Zakopaný pes...no ale koncert byl dost dlouhý..celý dvě hodiny už jsem je dlouho neslyšela...Už chtěli končit, ale my jsme jim nedali pokoj a vytleskali jsme asi tři přídavky- jeden z nich byl Ve snu...noo..a tak to uteklo, každý divák povinně vzal nějaký nástroj, odposlech nebo kabel dolů...a jelo se domů...tak příště snad dřív než za půl roku :-)
neděle 8. března 2009
úterý 3. března 2009
Deník maturanta
Už se to krátí, je to hrozný...a taky by nám to nemusel každý připomínat..my to přece všichni víme...
Někteří učitelé už se naštěstí zajímají jenom o maturanty z jejich předmětu a ti ostatní se můžou věnovat svým předmětům nebo testům k přijímačkám, jiní po nás ještě pořád něco chtějí a pak se diví, když jedničkáři mají z teorie relativity trojku...
Olinka měla koncem února plné ruce práce s razítkováním přihlášek. Už se nemůžem dál rozhodovat, teď už jenom zbývá udělat přijímačky a čekat na dopis s informací o přijetí...Já jsem se přihlásila do Olomouce na UP na žurnalistiku+muzikologii, do Brna na MU na žurnalistiku+psychologii, na geografickou kartografii a geoinformatiku a do Brna na VUT na kartografii a geodézii.
Už vyvěsili termíny maturity...no, když jsem přemýšlela, kdy bych chtěla maturovat, jediná přijatelná možnost bylo pondělí. Odmaturovat první den a pak mít klid. A oni mě napsali na čtvrtek odpoledne - jako úplně poslední z celé třídy...co už s tím...však já jim ukážu, jak vypadá to nejlepší na konec...snad :-D
a tady mám seznam termínů, kdy mi můžete držet pěsti: 7.3. (Scio), 4.4. (Scio), možná 1.5. (pokud se mi nepovede SCIO), 9.5. (TSP na MU), 16.5.(Zeměpis na MU), 28.6. (maturita) a někdy koncem května nebo začátkem června (ústní zkoušky na muzikologii)
Někteří učitelé už se naštěstí zajímají jenom o maturanty z jejich předmětu a ti ostatní se můžou věnovat svým předmětům nebo testům k přijímačkám, jiní po nás ještě pořád něco chtějí a pak se diví, když jedničkáři mají z teorie relativity trojku...
Olinka měla koncem února plné ruce práce s razítkováním přihlášek. Už se nemůžem dál rozhodovat, teď už jenom zbývá udělat přijímačky a čekat na dopis s informací o přijetí...Já jsem se přihlásila do Olomouce na UP na žurnalistiku+muzikologii, do Brna na MU na žurnalistiku+psychologii, na geografickou kartografii a geoinformatiku a do Brna na VUT na kartografii a geodézii.
Už vyvěsili termíny maturity...no, když jsem přemýšlela, kdy bych chtěla maturovat, jediná přijatelná možnost bylo pondělí. Odmaturovat první den a pak mít klid. A oni mě napsali na čtvrtek odpoledne - jako úplně poslední z celé třídy...co už s tím...však já jim ukážu, jak vypadá to nejlepší na konec...snad :-D
a tady mám seznam termínů, kdy mi můžete držet pěsti: 7.3. (Scio), 4.4. (Scio), možná 1.5. (pokud se mi nepovede SCIO), 9.5. (TSP na MU), 16.5.(Zeměpis na MU), 28.6. (maturita) a někdy koncem května nebo začátkem června (ústní zkoušky na muzikologii)
neděle 1. března 2009
Dva měsíce ve zkratce
Čas letí a najednou je tu začátek března. A já jsem se nedokopala ještě ani k jednomu šlánku..tak to teď rychle všechno shrnu, protože rozhodně jsem ty dva měsíce nezahálela...a od teď budu psát častěji
Silvestr
Poslední dny roku 2008 jsem trávila ve Vrchlabí. Domluvili jsme se s Ursusákama, že spolu a oslavíme Silvestra. No, nakonec to bylo celkem komorní - já, Jája, Kulda a Piko, ale srandy jsme si užili dost. Byli jsme na faře, kde se nám to z počátečních 4°C podařilo vytopit na 12, později dokonce na 17°C. Takže jsme většinu času trávili zalezlí ve spacáku a dívali jsme se na filmy, hráli na kytaru a zpívali nebo jsme vylezli ven a na sjezdovce mezi lyžaři jezdili na sáňkách. Na Silvestra odpoledne jsme jeli do Liberce, kde slavili týmáci. Cesta byla zajímavá (když někdy budete chtít, abych vás navigovala, neříkejte, že je jedno, po jak velkých cestách pojedeme :-D). A druhý den roku 2009 jsme se vydali na Sněžku, ze které jsme pak jeli 6 km z kopce na sáňkách - skvělý, doporučuju :-)
Zážitky z očního
Nikdy bych neřekla, že na očním toho člověk tolik zažije. To je sranda, takové dvouhodinové vyšetření, kde jednou s vítí do očí bez lupy, podruhé a potřetí s malou lupou a po rozkapání dokonce s obrovskou lupou, to pak má člověk ještě půl dne mžitky před očima a zorničku širokou jak drogově závislý. Na topografii se zas dívá do oranžovýho blikajícího světla a vyleze z toho krásný barevný obrázek oční rohovky. A když se oko znecitliví, může se do něj píchnout "hloubkoměr rohovky" nebo taky takový váleček, který fotí jednotlivé vrstvy. No a po tom všem řeknou, že oko je shopné jít na operaci a zážitky pokračují. Kapání vodičky na umrtvení - oko sice nic necítí, ale pořád vidí - třeba ten háček, kterým mu doktorka seškrábe vrchní vrstvičku rohovky, pak tam kape krásnou žlutou vodičku - vitamín B a nakonec do oka půl hodiny svítí UV záření. Pak jsem sice dva dny nemohla otevřít oko bez toho, aniž by mě nepříjemně zasáhl proud světla, ale třetí den už jsem z nadšení z toho, že to přestalo bolet, přečetla 100 stránek (prej jsem šílenec...)
Kultura
Jasně, začátek roku patří plesové sezóně, tak jsem se taky nějakých těch plesů účastnila. Tomu prvnímu předcházela soutěž skautských kapel - Vozembouch, na které vyhrála kapela Boys, ve které zpívá Žužunka. Večer pak následoval skautský ples na téma Afrika. Lídé byli oblečeni buď ve společenském nebo v něčem "africkém". Součástí plesu byla také soutěž stolů ve skládání origami.
Plesu naší základky jsems e účastnila jako pořadatel - prodávaly jsme s holkama losy do tomboly. U toho se člověk taky pobaví. Potká bývalé učitele, popovídá si s nimi, taky různé papaláše, kteří kupují lístky za 800 Kč. No a pak o půlnoci doufá, že nějaké to štěstí se v tombole usměje i na něj. A stejně se zase neusmálo. A my jsme měly takovou chuť na obloženou mísu.
A nakonec kulturní rubriky jeden koncert. Měla jsem jít s Žužunkou, ale ta na poslední chvíli onemocněla. Naštěstí jsem jela s taťkou a ještě jsem tam potkala několik známých. Hrála Martina Trchová s Karolínou Skalníkovou a potom duo Groovie. Vůbec jsem je neznala a dost mile mě překvapili - zpívají hlavně písničy Simona a Garfunkela.
Sport
Jako každý rok jsme byli v Orlických horách na hájence u Berouska. Tentokrát jsme přesunuli termín z jarních prázdnin na pololetní. Účast byla opravdu hojná a srandy kopec, jak se říká. S holkama snowboardistkama jsem blbla na lyžích ve snowparku, na vleku nám to "nějak divně zatáčelo"...opravdu netuším, čím to bylo :-D a jednou jsem na kotvě málem spadla a vypla se mi lyže (nebyla to tak úplně náhoda...)...ještě že je Katka, který jela za mnou tak pohotová...no a mě s Čerťou to nestačilo, tak jsme přece jen dodržely tradici jarních prázdnin a vydaly se lyžovat ještě dva dny o jarních...)
Silvestr
Poslední dny roku 2008 jsem trávila ve Vrchlabí. Domluvili jsme se s Ursusákama, že spolu a oslavíme Silvestra. No, nakonec to bylo celkem komorní - já, Jája, Kulda a Piko, ale srandy jsme si užili dost. Byli jsme na faře, kde se nám to z počátečních 4°C podařilo vytopit na 12, později dokonce na 17°C. Takže jsme většinu času trávili zalezlí ve spacáku a dívali jsme se na filmy, hráli na kytaru a zpívali nebo jsme vylezli ven a na sjezdovce mezi lyžaři jezdili na sáňkách. Na Silvestra odpoledne jsme jeli do Liberce, kde slavili týmáci. Cesta byla zajímavá (když někdy budete chtít, abych vás navigovala, neříkejte, že je jedno, po jak velkých cestách pojedeme :-D). A druhý den roku 2009 jsme se vydali na Sněžku, ze které jsme pak jeli 6 km z kopce na sáňkách - skvělý, doporučuju :-)
Zážitky z očního
Nikdy bych neřekla, že na očním toho člověk tolik zažije. To je sranda, takové dvouhodinové vyšetření, kde jednou s vítí do očí bez lupy, podruhé a potřetí s malou lupou a po rozkapání dokonce s obrovskou lupou, to pak má člověk ještě půl dne mžitky před očima a zorničku širokou jak drogově závislý. Na topografii se zas dívá do oranžovýho blikajícího světla a vyleze z toho krásný barevný obrázek oční rohovky. A když se oko znecitliví, může se do něj píchnout "hloubkoměr rohovky" nebo taky takový váleček, který fotí jednotlivé vrstvy. No a po tom všem řeknou, že oko je shopné jít na operaci a zážitky pokračují. Kapání vodičky na umrtvení - oko sice nic necítí, ale pořád vidí - třeba ten háček, kterým mu doktorka seškrábe vrchní vrstvičku rohovky, pak tam kape krásnou žlutou vodičku - vitamín B a nakonec do oka půl hodiny svítí UV záření. Pak jsem sice dva dny nemohla otevřít oko bez toho, aniž by mě nepříjemně zasáhl proud světla, ale třetí den už jsem z nadšení z toho, že to přestalo bolet, přečetla 100 stránek (prej jsem šílenec...)
Kultura
Jasně, začátek roku patří plesové sezóně, tak jsem se taky nějakých těch plesů účastnila. Tomu prvnímu předcházela soutěž skautských kapel - Vozembouch, na které vyhrála kapela Boys, ve které zpívá Žužunka. Večer pak následoval skautský ples na téma Afrika. Lídé byli oblečeni buď ve společenském nebo v něčem "africkém". Součástí plesu byla také soutěž stolů ve skládání origami.
Plesu naší základky jsems e účastnila jako pořadatel - prodávaly jsme s holkama losy do tomboly. U toho se člověk taky pobaví. Potká bývalé učitele, popovídá si s nimi, taky různé papaláše, kteří kupují lístky za 800 Kč. No a pak o půlnoci doufá, že nějaké to štěstí se v tombole usměje i na něj. A stejně se zase neusmálo. A my jsme měly takovou chuť na obloženou mísu.
A nakonec kulturní rubriky jeden koncert. Měla jsem jít s Žužunkou, ale ta na poslední chvíli onemocněla. Naštěstí jsem jela s taťkou a ještě jsem tam potkala několik známých. Hrála Martina Trchová s Karolínou Skalníkovou a potom duo Groovie. Vůbec jsem je neznala a dost mile mě překvapili - zpívají hlavně písničy Simona a Garfunkela.
Sport
Jako každý rok jsme byli v Orlických horách na hájence u Berouska. Tentokrát jsme přesunuli termín z jarních prázdnin na pololetní. Účast byla opravdu hojná a srandy kopec, jak se říká. S holkama snowboardistkama jsem blbla na lyžích ve snowparku, na vleku nám to "nějak divně zatáčelo"...opravdu netuším, čím to bylo :-D a jednou jsem na kotvě málem spadla a vypla se mi lyže (nebyla to tak úplně náhoda...)...ještě že je Katka, který jela za mnou tak pohotová...no a mě s Čerťou to nestačilo, tak jsme přece jen dodržely tradici jarních prázdnin a vydaly se lyžovat ještě dva dny o jarních...)
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)