Říkám to po každým koncertě Jarretu...možná je to tím, že je vždycky dlouho nevidím...ale prostě podle mě jsou fakt pořád lepší. Tentokrát byla přestávka dlouhá, skoro půl roku. Ale měli celý večer jenom pro sebe a náležitě si ho užili.
Koncert byl v Brně na Staré radnici, kde byli Jarreti poprvé (a ani bych se nedivila, kdyby naposled, vzhledem k tomu všemu, co museli vynosit po schodech...). Měla jsem jít s Žužunkou, ale ta opět bohužel onemocněla...snad se to nestane pravidlem...Ale přijela milá návštěva z Prahy - Kačka "Třetinová", tak jsem tam přece jen nebyla sama...
Čekaly jsme před vchodem do sálu a Jarreti pořád na večeři...naštěstí chvíli před půl přišli, pustili nás do sálu a za chvilku už spustili první písničku. Už ani nevím, která to byla...ale během koncertu hráli Sto kroků samoty, Spustil se, Opovrhov, Neřeknu ne v podání Marka Ottla, Venku zuří jaro, Jako sen, Klíčení, Bouřku nad Bílou, kterou mě potěšili, samozřejmě nemohly chybět anglický - Tired Of Sleeping, I Don't Know, Strong Enough. A zařadili také pár nových, ještě nenahraných, kterými mi dělají největší radost - Sbohem, Haló, Židy a takovou tu co zpívá Vlasta...asi má nějaký jméno, ale já ho neznám...jediný, co mi chybělo, byl Zakopaný pes...no ale koncert byl dost dlouhý..celý dvě hodiny už jsem je dlouho neslyšela...Už chtěli končit, ale my jsme jim nedali pokoj a vytleskali jsme asi tři přídavky- jeden z nich byl Ve snu...noo..a tak to uteklo, každý divák povinně vzal nějaký nástroj, odposlech nebo kabel dolů...a jelo se domů...tak příště snad dřív než za půl roku :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat