Alegría

Jedna z věcí, které jsem si na SDM uvědomila je, že není nad české mše. Nebo aspoň anglické. Prostě když rozumím tomu, co se zrovna děje, když vím, o čem jsou čtení. Ono se to nedá nějak moc prožít, když jenom tak podle toho, co dělá kněz, vstávám, sedám, odpovídám po paměti česky na věty, kterým vlastně vůbec nerozumím.

A druhá věc je vhodnost hudby. Za tu řádku let, co mám tak nějak na starost výběr písní na mše, jsem celkem vycepovaná, abych vybírala písně adekvátní k liturgii. No a Španělé to vnímají asi úplně jinak, což mi dost vadilo. Ale o tom ještě bude samostatný článek...

Píseň, kterou dávám jako tip, zrovna byla zasazena docela vhodně - na závěr mše, kdy se hodí něco svižného. Akorát během předprogramu byla zařazena na mších tři dny po sobě. Ještě hrála v průběhu dní běžně na ulicích. A byla mnohem vlezlejší než oficiální hymna setkání, takže ke konci předprogramu už mi trochu lezla na nervy. Teď už na ni vzpomínám celkem v dobrém :-)