Milý Ježíšku...

celý rok přemýšlím, co Ti napíšu. A jak jsem tak přemýšlela, přišla jsem na důvod, proč jsem ještě nikdy nenašla pod stromečkem saxofon.

Ty si žiješ v nebi mezi anděli, a ti, jak známo, hrají na šalmaje. Žádné saxofony asi nemají. No a jak se tedy máš vyznat v tom, co po tobě vlastně chci?

Možná mi tato myšlenka trochu hapruje s tím, že běžně nosíš počítače, lyže, mobily, eMPétrojky a kdovíco ještě. Ale na to jsem taky přišla. O to si píše tak moc lidí, že ti to nedalo a zjistil sis o těchto novinkách podstatné informace, abys mohl vyplnit přání té většině. Ale o saxofon si asi jen tak kdekdo nepíše. Tak já ti to trochu přiblížím. Představ si takovou šalmaj. Má toho se saxofonem docela dost společného. Třeba to, že se oba nástroje řadí do skupiny dřevěných nástrojů (nedej se zmást, že to tak nevypadá...) Oba jsou dechové. Oba mají plátky. Akorát šalmaj dva a saxofon jeden. Šalmaj je na konci rozšířená do takového „trychtýře“, ale to se podobá spíš dnešním hobojům. To je taky krásný nástroj, ale až uvidíš saxofon, spadne ti brada. Ten, ač patří do rodiny dřevěných nástrojů, je mosazný, krásně se leskne, je zahnutý, má klapky a nádherný zvuk. Jo, na to jsem ještě v minulých letech zapomněla, chtěla bych altsaxofon. Ten je tak decentně zahnutý, ne moc jako třeba tenorový nebo barytonový (na ten hraje Lisa Simpsonová).

Tak teď už víš. No ale letos asi stejně budu potřebovat trochu praktičtější nadílku.

Můj počítač na mě už víc jak rok řve, že chce vyměnit baterku. Jen taková doplňující informace, mám počítač Dell Inspiron 1525. A když bude baterka větší než ta původní, nebudu se bránit. A brzy také bude postrádat místo na pevném disku. To by mohl vyřešit nějaký externí disk.

Pak by to chtělo něco pro parádu. Taková kabelka, která nebude tak moc velká, jak ta černobílá, ale ani tak malá, jako plesová. Něco, s čím bych mohla třeba chodit do divadla a nevypadalo by to jako ranec. A když už půjdu do divadla s novou kabelkou, tak se ráda trochu namaluju. Víš, když nakoukneš mé mamince do skříňky, objevíš moc pěkné stíny. Nějaké takové bych si představovala. A ta skvělá žlutá voňavka Adidas, kterou jsi mi přinesl před dvěma lety, už taky začíná docházet...

Potom se poohlédni po něčem Neslýchaném nebo tom, co jde až Za hrany. To Neslýchané ti přiveze Traband, Za hrany jde francouzský tanec, který se normálně správně čte „žaré“. Taková malá rada, na ulici Kobližná v Brně bys takové věci mohl najít.

Taky jsi tak rád, když o tobě někdo píše? Mně to teda dělá radost. I když je mi jasné, že ty už si zvyklý. O tobě už určitě četli všichni. A určitě moc dobře znáš tu knížku, která o tobě píše nejvíc. Já bych si ji přála, ale hlavně i s tou částí, která na tebe teprve čeká. Tu totiž ještě nevlastním.

Tak to by asi bylo, milý Ježíšku, všechno. Je mi jasné, že všechno neuneseš, ale snad aspoň něco z toho do toho svého koše narveš.

...a když už konečně víš, co je to ten saxofon...