Když se řekne škola, katedra a její zaměstnanci, kdo vás napadne? Já jsem třeba na gymplu vnímala především vyučující. Sem tam jsem na chodbě potkala také uklízečky, v jídelně byly hodné kuchařky a fenoménem byl pan školník se svým jezevčíkem. Sekretářku jsem moc nebrala v potaz. Seděla si ve své kanceláři a jí jsem za ní zavítala, pouze když jsem potřebovala potvrzení o studiu nebo kopírovací kartu.
Teď na vysoké je to zcela jinak. Začněme třeba žurnalistikou. Myslím, že kdybych se zeptala kohokoliv ze studentů na nejoblíbenějšího zaměstnance katedry, valná většina by zvolila právě paní sekretářku. U mužské části by to bylo zcela logické. Je mladá, sympatická... už se kolikrát řešilo, že jí přišel mail od nějakého obdivovatele. Ale ona je hlavně schopná, má ve všem přehled a dokáže vše zařídit. Externí učitel nezapíše zápočet do STAGu. Co s tím? Zajít za sekretářkou. Potřebuji nahrávací zařízení kvůli úkolu do rozhlasového workshopu, chci si půjčit nějakou knihu nebo diplomovou práci, nemůžu se zapsat na předmět, protože je ve STAGu špatně zadán nebo je plná kapacita, cokoli společného se studiem nevím a potřebuji poradit, mé kroky vedou vždy na to samé místo. A také musím vyzdvihnout paměť paní sekretářky. Jednou jsem si byla půjčit diktafon a když jsem za ní byla podruhé, už si pamatovala mé jméno. Ona zná snad všechny na katedře, ví dokonce, kdo s kým kamarádí a to potom třeba zohledňuje při tvoření dvojic ke státnicím.
Na žurnalistice jsem nikdy nepotřebovala pomoci při nějakém problému, takže kvality sekretářky jsem moc neozkoušela na vlastní kůži. Za to na muzikologii můžu říct, že tamní sekretářka je opravdu zlatá. Došlo mi to hned v prvním ročníku, kdy jsem měla jít ke komplexní zkoušce. Byl to první termín, hned v květnu a já jsem ještě netušila, že na první termíny normálně studenti nechodí, protože nestíhají uzavřít ostatní předměty. Já jsem se na něj tedy chtěla přihlásit, ale již splněné předměty jsem dosud neměla ve STAGu. Zoufale jsem bombardovala maily jednotlivé vyučující, aby mi své předměty zapsali. Odezva žádná. Pak jsem psala tajemníkovi katedry, že na tu zkoušku opravdu chci jít a že to přece nepadne jen kvůli blbému STAGu a vyučujícím neschopným do něj zapsat. Zkouška měla být v pondělí a já jsem v pátek byla úplně na dně. Představa, že se už dva týdny v kuse učím a mělo by to být zbytečné, byla hrozná. V pátek jsem jela vlakem domů a bylo mi do breku. Když v tom mi zvoní mobil a tam „Dobrý den, tady Slámová (jméno sekretářky). Kdy jste splnila ty předměty? Já vám je zapíšu“. No to bylo vysvobození :-)
A pak jsou tu další „maličkosti“. Když jsou na studijním fronty, paní Slámová je ochotná podepsat potvrzení o studiu. Když už je na odchodu, ale přijde student, který něco potřebuje, ona se vrátí a věnuje se mu. Nosí vyučujícím čaj nebo kafe až do učebny a má přehled o dění na katedře a v celé škole lepší než kdokoli z vyučujících. Rozumí všem nesrozumitelným pokynům a vyhláškám a dokáže je srozumitelně reprodukovat. Na tradičním zahájení školního roku, kde se schází celá katedra, sklidí při představování větší potlesk než kdekterý profesor.
Skvěle to letos na zahájení vystihl vedoucí katedry, profesor Vičar: „Když je nějaký problém a všichni už padají únavou a bezradností, paní Slámová má stále úsměv na rtech a ví si rady.“
Žádné komentáře:
Okomentovat